Příšera Kicune s Japonska
Jméno: Kicune
Popis: devítiocasá liška
Poslední svědectví: začátek 20. století
Zajímavost: umí se přeměnit i vtělit do člověka
Mladík Ono, obyvatel města Mino, dlouho toužil po opravdové lásce. Chodil jako tělo bez duše a stále se mu nedařilo najít tu pravou. Až jednou na opuštěné pasece potkal překrásnou dívku a okamžitě se do ní zamiloval. V den, kdy mu jeho vyvolená porodila syna, narodilo se také štěně jeho feně. Čím byl pes starší, tím víc nenáviděl ženu svého pána. Ta dokonce prosila manžela, aby psa zabil, ale ten odmítal. Jednou pes krásnou cizinku dokonce napadl a ostrými tesáky se snažil z ní servat šaty. Žena s jekotem přeskočila plot a zmizela v nedalekém lesíku. Z roztrhané sukně jí při běhu vykoukl ryšavý ocas. Od té doby se ke své rodině vracela vždy jen v noci, v liščí podobě.
Jakmile v Japonsku vyslovíte slovo Kicune, můžete si být jistí, že vyprávění této legendy na sebe nenechá dlouho čekat. Patří totiž ke zlatému fondu místních báchorek o takzvaném liščím přízraku. ten už stovky let žije v místních lesích a čas od času zabloudí v lidské podobě mezi smrtelníky. "V Japonsku to byla vždy hodná stvoření, až legendy přinesené z Číny a Indie z nich udělaly stvůry," tvrdí Kiyoshi Nozaki, japonský folklorista. Přesný původ těchto legend je dodnes záhadou, poprvé se objevily ve 4. století před naším letopočtem a vyprávějí se dodnes. A jaká vlastně Kicune je?
Toto magické stvoření se může pochlubit vysokou inteligencí, dlouhověkostí a kouzelnými schopnostmi. Nikdo na světě ji nedokážepoznat (tedy kromě psů, kteří ji vycítí), zato ona ví o všem - dokonalým zrakem i sluchem může vidět či slyšet každého smrtelníka na zemi.Má bílou až zlatou srst a během jejího života jí dorůstají ocasy - podle jejich počtu poznáte, kolik je Kicune let. Maximálně jich může mít devět. Jejím vrcholným magickým kouskem je proměna v člověka, kterou zvládne až v okamžiku, kdy jí na narozeninovém dortu hoří 100 svíček. Musí ale k tomu mít zelený list nebo lidskou lebku. Často se převtělí do krásných mladých dívek nebo naopak sešlých stařen. Ještě ve středověku se věřilo, že kdo na osamoceném místě potkal ženu, měl tu čest se samotnou Kicune.
Zdá se Vám Kicune jako docela neškodné stvoření? Tak to se nenechte splést. Liščí přízrak totiž umí být pěkně zákeřný. Čas od času si totiž vyhlédne mladou dívku, do které se vtělí prostřednictvím nehtů nebo prsou - těmto liščím obětem se říká Kitsunetsuki. Příznakem podobného napadení bylo nechutenství, netečnost, neustálé kmitáníočí či náhlé vystoupení lícních kostí. "Mladé dívky začaly z ničeho nic běhat po ulicích a křičet. v jednu chvíli se skácely k zemi a šla jim pěna od úst," popisuje vzpomínky Japonců na Kitsunetsuki folklorista Patrick Lafcadio Hearn.
Jedinou pomocí byl pro oběti pořádný výprask - jen tak šlo podle starých Japonců dostat lišku z těla. Ale ani pak se vše nevrátilo do starých kolejí. Kitsunetsuki i s celou svojí rodinou byli vyhnáni a tento cejch je provázel až do smrti. Vědci si tyto příběhy vysvětlují jako obyčejné projevy duševních choreb, ve kterých ale staří Japonci viděli liščí kouzla. Ještě do začátku 20. století japonští lékaři považovali Kitsunetsuki za duševní chorobu. "I obyčejná horečka může znamenat Kitsunetsuki," zněly odborné lékařské názory.
2024 ©